Pohádkový výlet na Hochzinödl - sněžnice

GPS: Hochzinödl 47.565873, 14.665952
Zima se konečně ozvala. Po kritickém víkendu, během kterého padalo mnoho lavin, se konečně situace trochu zklidnila. Rakouský server www.lawine.at hlásí lavinovku stupně 2 a na sobotu je parádní předpověď. Vydáváme se směr Gasäuse, které je z Brna 4h cesty.
Výchozím místem pro naši túru je vesnička Johnsbach, ze které se vydáváme jižní cestou k chatě Hesshütte. Po 300 metrech od silnice se začínáme bořit do prašanu, proto nazouváme sněžnice. Sluníčko nám svítí a obklopují nás nádherné výhledy na respekt budící Groβer Ödstein a Festkogel.

Zvykání na sněžnice

Velkou výhodou je prošlapaná stopa skialpinisty, po které se jde velmi dobře. Bohužel se nám následování této stopy trochu vymstí. Stoupáme stále vzhůru. Najednou si říkám, že jsme už dlouho neviděli značku. Zjišťujeme, že jsme sice šli po stopách, ale tyto stopy k naší cílové chatě nevedou. Vracíme se na červenou značku a pokračujeme lesem. Během našeho omylu nás stihla předběhnout dvojice na sněžnicích, tak máme opět výhodu již prošlapané stopy.

V pozadí Groβer Ödstein 

Pohoda v lese

Na paloučku v lese dáme pauzu na čaj. Obdivuji sněhové vločky a dostávám chuť nechat si pár vloček rozpustit na jazyku. Použiji teleskopickou hůlku k podání načechraného sněhu. Tento nápad se mi v zápětí vymstí, protože část mého rtu zůstává na teleskopické hůlce. Vzpomínám si na film Obecná škola. Kamarád se mi trochu směje, ale jako útěchu mi dává dezinfekci v podobě chorvatské rakije.

Že by kousek rtu?

K chatě Hesshütte pokračujeme již bez problémů. Ve 14:00 dorazíme na chatu. Kocháme se výhledy a vaříme čaj, protože se ještě chystáme na odpolední výstup.

Hesshütte

Batohy necháváme ve winterraumu. I když v údolí bylo kolem 80 cm prašanu , jsme vybaveni cepíny, protože počítáme s vyfoukaným vrcholem. Stoupání k Hochzinödlu je o dost prudší než cesta k chatě. Rozhodujeme se sundat sněžnice. Ze začátku trochu nadáváme, protože se boříme do půl lýtek. Pokud první neodhadne, kde roste kosodřevina, povede se mu někdy až po rozkrok zmizet ve sněhu. Na pozici prvního se střídáme a asi po hodině boje se konečně dostáváme ke ztvrdlému sněhu, po kterém se jde už dobře. Odměnou nám jsou opravdu nádherné výhledy na protější Hochtor a Planspitze.

V pozadí Hochtor

Ještě kousek k vrcholu

Na vrcholu jsme kolem 17:00. Začíná přituhovat. Slunce začíná mizet za horizontem a obloha se barví do oranžova. Rádi bychom se kochali déle, ale musíme dolů.

Vrcholový kříž

Hochtor při západu slunce

Panorama

Cesta dolů je o dost zábavnější než nahoru. Každý si vybírá vlastní cestu a užívá si měkké došlapování. Během hodiny jsme na chatě. Čeká nás útulný winterraum, ve kterém je 6 míst na spaní a kamínka. Jsme vybaveni teplými spacáky, tak dřevo necháváme dalším návštěvníkům. Tento večer mi udělali kluci radost, protože vaří večeři. Vychutnávám si chleba s klobásou a těším se na ráno.

Maki s klobásou