čtvrtek 13. června 2013

Norsko 2013 - I. díl

Náhled na stopování

Asi nemá cenu psát, ten den jsme stopli toho a toho a vzal nás tam a tam, protože by to nikoho nebavilo, ale chtěla bych se vyjádřit k mému pocitu ze stopování v Norsku.

První den jsem musela část cesty stopovat sama, protože jsme zhodnotili, že to bude rychlejší. Už od prvního stopu začala sranda, protože opět jsem se setkala s obvyklými otázkami: „Nebojíš se stopovat takhle sama?“ „Máme tě hodit na vlak/autobus?“ „Jak dlouho už stopuješ?“
Holčina zaujatá "mým stylem" cestování
Tyto otázky mě fakt baví, protože s radostí odpovídám. Měla bych se bát? Neměli byste se třeba bát vy mě? Snažím se vysvětlit, že je to o osobním náhledu a můj náhled je, že stopaře berou milý lidé a také lidé, kteří dříve stopovali.

Celé Norsko se mi moje teorie potvrzovala. Na smluvené místo jsem jela skoro bez přestávky. Nejvíce mně pomohl pán, který jel 150 km mojí trasy. Úžasný pohodář. Každých 40 min si udělal zastávku. Nikam nespěchal. Na první zastávce mi dal ochutnat uzeného lososa. 
První dobrota v Norsku
Hned v zápětí druhá dobrota
Na další mi koupil wafli s juicem a nakonec mi nejvíce pomohl tím, že mi daroval mapu Norska, která byla velmi dobře dělaná a využila jsem ji po celý zbytek cesty. Hodinu svého času, kterou měl do srazu se syny,využil tím, že mě vzal údolím Valdres podél nádherného jezera k vodopádu a jednomu starému kostelíku.
Vodopád
Zvonička
Kostelík

Záliby řidičů

V jižní části Norská každý buď loví zvěř nebo ryby. ;) Jiná možnost neexistuje.
Na severu jsme potkali skialpinistu, chlapíka s telemarkama, slečny rybářky.
V oblasti západního pobřeží nás překvapil basejumper, který jel skákat na Kjerag.

V horách jsme potkávali různé cestovatele. Na Galdhopiggen nás vyvezla Sonja z Německa. Chvíli s námi stopoval Čech Matyáš, pod Trolltungou jsme potkali polský pár cestovatelů. Samotnou cestu jsme šli s Kanaďankou a Norkou.
Sonja
Markovi pomohl ředitel kamionové společnosti, který po 15km co nás vezl, se dozvěděl, že Marek si na nabíracím místě nechal mobil. Tak se pro něj vrátil a vzal nás 120km do Alesundu.
Nejvíce nám společně pomohl zemědělec, který si v Norsku může dovolit Subaru, měl stádo 50 krav a vracel se z hotelu, za který dal 3500 NOK /2osoby/noc. V ceně měli večeři. V Norsku je zemědělství velmi podporované. Jeli jsme s ním tak dlouho, že jsme se dostali i k debatám o politické situaci, ale to škoda mluvit.

Když se zadaří, tak můžete stopnout partu ožralých studentů, kteří mají úplně plné auto, ale proč by vás   nevzali třeba do kufru. Tento zážitek byl opravdu nevšední. Dokonce jsme na dokreslení atmosféry natočili i video. Ze začátku to byla sranda, po chvíli se to stalo mírně nepohodlné, ale do cíle jsme se dostali.

Nějak mi zde nezbývá místo na úchyly a nepříjemné lidi.

Doba čekání

Ve dvou stopování fungovalo velmi dobře. Většinou do 20min jsme jeli a pokud jsme nejeli, tak jsme buď stály úplně blbě nebo jsme si nenechali poradit lidmi, kteří nám zastavili nebo pršelo. Kupodivu ani stopování s deštníkem v dešti nezabíralo. Až přestalo pršet, tak jsme odjeli cca do 20min. Asi lidé nemají rádi mokré sedačky. Jedna paní prohlásila, že Marek je lucky boy, že má s sebou slečnu, jinak by nás prý nevzala. A ještě malá rada v neděli ráno Norové vyspávají, tedy pokud nejezdí auta, tak bohužel není co stopovat. 40km jsme museli z jedné oblasti jet předraženým busem 70 NOK/osobu. Zajímavostí je, že busy jsou drahé i pro samotné nory.
Deštník nefunguje! - foceno z kryté zastávky
Někdy zas stojíte na místě, ze kterého se vám ani nechce
Vyhlídkové místečko nad Gairangerfjordem

Cesta domů

Z Norska jsem se dostala do ČR za krásných 50 hodin, což si myslím, že je velký úspěch.
Cestou necestou z Norska
Pro zajímavost jsem si vypsala všechny, s kterými jsem jela: norský kamion, Norsky autem – dostala jsem 70 NOK se slovy, že to budu potřebovat více než ony, 2 afroameričani, Švéd se synem, 2x polsky kamion, dánští důchodci, Dán, který mě dovezl na blbé místo, polský kamion přes celé Dánsko, Dán – dostala jsem vynikající závin, dánský učitel pedagogiky, bulharský kamion, 2x německý kamion, Němec, rumunský expres s Dresdenu až do Čech, se zastávkou na dálnici, kde jsme nakládali Renault lagunu k odtahu.
Kamioňáci musí umět i vykládat
10 km dlouhý most v Dánsku
I takto to někdy dopadne
Shrnuto a podtrženo ... sbalte batoh a valte do Norska ;)

1 komentář:

  1. dobré, dobré!!! :) Už jsem taky ochutnal vůni stopu a musím říct, docela mě to začalo bavit!!

    OdpovědětVymazat